Nový výzkum publikovaný v časopise Nature Communications ukazuje, že lidský mozek nestárne lineárně, ale prochází pěti odlišnými fázemi vývoje a úpadku, které se vyznačují klíčovými strukturálními zlomy ve věku devět, 32, 66 a 83 let. Tyto změny ovlivňují to, jak zpracováváme informace po celý život.

Raný vývoj mozku: Od narození do devíti let

Od narození do devíti let se neurální spojení mozku rychle vyvíjejí a tvoří základní architekturu. Toto období je charakterizováno konzistentními růstovými vzory, což znamená, že mozek se během těchto důležitých let formuje podobným způsobem napříč jednotlivci. Tato raná fáze pokládá základ pro budoucí kognitivní schopnosti.

Dospívání a špičkový výkon: devět až 32 let

S nástupem dospívání se mozek začíná restrukturalizovat a tento proces pokračuje až do věku 32 let. Během tohoto období dosahuje strukturální vývoj svého vrcholu, což naznačuje, že raná dospělost představuje období maximální kognitivní účinnosti. Neurovědkyně Alexa Mousleyová, hlavní autorka studie, poznamenává, že změny v této době se liší od změn, ke kterým dochází v jiných fázích života.

Dlouhá plošina: Po 32 letech

Přibližně ve 32 letech vstupuje mozek do nejdelší fáze restrukturalizace. I když se spojení začínají stabilizovat, toto období se podle předchozích výzkumů shoduje s plató v inteligenci a osobnosti. Tato stabilizace naznačuje, že mozek dosahuje úrovně zralosti, při které se další rychlý vývoj zpomaluje.

Pokles a degradace: Od 66 do 83 let

Po 65. roce se začnou snižovat mozková spojení a ve věku 83 let konektivita klesá ještě více. Tyto změny znamenají začátek kognitivního poklesu spojeného se stárnutím. Přestože přesné mechanismy zůstávají nejasné, tyto posuny jsou přirozenou součástí procesu stárnutí.

Co to znamená?

Závěry studie mohou odrážet širší vzorce lidské zkušenosti, jak poznamenává profesor Cambridgeské univerzity Duncan Astle: “Mozky také procházejí těmito érami.” Studie však ponechává otevřené otázky o tom, co tyto přechody pohání. Životní styl, genetické faktory a evoluce mohou hrát roli.

Nakonec, ačkoli výzkum odhaluje jasné fáze stárnutí mozku, základní příčiny těchto posunů zůstávají neznámé. Je zapotřebí dalšího výzkumu, abychom pochopili, jak optimalizovat zdraví mozku po celý život.